Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběh plemeníka Blue Valentine

16. 6. 2008

Everett Shaw (6x šampion RCA Steer Doping, Pro Rodeo Hall of Fame 1979, National Cowboy Hall of Fame 1980) kdysi o hřebci řekl, že je to jeden z nejlepších koní pro lasování a práci s dobytkem. Blue Valentine se narodil v oblasti Cochise (Arizona) v r.1956 z matky Beauty´s Dream (po Valentine) po Red Man (syn Joe Hancock).

Obrazek

Red Man patřil mezi nejlepší potomky věhlasného plemeníka Joe Hancock (detailní článek o tomto hřebci zatím jen v angl.jazyce), a narodil se během vichřice v r.1935 v západním Texasu na Burnettově ranči. V důsledku mrazivého blizardu mu umrzly obě uši ve 2/3 jejich délky. Změnil několik majitelů, se Sorrelsem vyhrál calf roping v r.1943 (Cheyenne Frontier Days). V r.1941 byl prodán do Arizony Kennymu Gunterovi, kde hodně soutěžil v dobytkářských disciplínách a získal reputaci výborného plemeníka. Jako 8letý získal AQHA ROM race a jako 17letý ROM Performance. Přestože jeho vzhled nebyl bůhvíjaký, dal několik halter vítězů. Mezi jeho nejznámější potomky patří John Red, Worryman, Wampus Kitty (všichni s dostihovým ROM), Apache Agent, Booger Red (NCHA 51tis USD), Lady Hur (Performance ROM), Cibecue Roan (Open Performance ROM),  a Blue Valentine, který založil vlastní linii.

Jake Kittle a Red Man

Obrazek

Red Man byl velký a statný kůň, vynikal zvlášť při zastaveních a obratech, se schopností vyvinout okamžité zrychlení. V roce 1950 si jej pronajal Jake Kittle jako plemeníka pro křížení s klisnami linie Driftwood (křížení Joe Hancock/ Driftwood bylo magické spojení pro chov soutěžních dobytkářských koní v polovině minulého století). Kittle hřebce popsal jako univerzálního koně se silnou zádí a klenutým krkem, který pro jezdce udělá vše o co ho požádá, kdokoli na něm může lasovat dobytek a jeho hříbata jsou vstřícná k lidem. V době kdy nemohlo být ani řeči o správné výživě, veterinární péči a pohodlné přepravě Red Man byl skutečným představitelem univerzálnosti plemene quarter horse. Uhynul ve 20ti letech u Kennyho Guntera.


Mr Jack Daniels

Obrazek

ObrazekObrazek

Vranou matku hřebce Blue Valentine Beauty´s Dream odchoval Edward Holcak z Viktorie (Texas) v r.1938. Její otec Valentine (po Lone Star) byl znám mezi nejlepšími lasaři v Texasu. Klisnu vlastnil Les Amour z Arizony a Kenny Gunter si na ni pamatuje, jak vyhrála dostih v Sedonii na veletrhu. S hřebcem Red Man dala 5 hříbat-3 kobylky a 2 hřebce (Mr.Jack Daniels a Blue Valentine). Mr. Jack Daniels byl později prodán do Nového Mexika na Gray Ranch jako plemeník, kde se stal velmi dobře známý pro schopnost předávat „roan“ gen nevybělujícího bělouše a plodit výborné dobytkářské koně. V 19ti letech změnil majitele a přesunul se do Oklahomy. Ve 22letech zplodil hřebce Likker Keg – ROM Performance, svět.finalista Working Cow Horse 1985, a ve svých 24letech byl pořád aktivním pracovním koněm.

Blue Valentine

sire: Red Man
1935 roan
AQHA #1685
sire: Joe Hancock
1923 brown 15.3
sire: John Wilkens, 1906 bay
dam: Brown Hancock Mare 
dam: Burnett Roan Mare
1925 roan
sire: ?
dam: ?

dam: Beauty's Dream
1938 black

sire: Valentine
1927 black

sire: Lone Star, 1925 brown
dam: Escoba, 1924 brown

dam: Holcaks Beauty
1933 black

sire: Lon Martin
dam: Coleen Moore, 1920

Obrazek

Hřebce Blue Valentine vlastnil Dell Haverty (rodeový šampion v 50letech)  a poloviční podíl prodal bratrům Hayesovým z Wyomingu, kteří měli zájem připouštět s ním své klisny po Texas Blue Bonnet (další syn Joe Hancock). Oba bratři byli dobří chovatelé a měli kvalitní stádo v pestré škále barev s výbornou krví Hancock (Blue Valentine, Texas Blue Bonnet a Plenty Coup). Blue Valentine u nich začal připouštět jako 2letý v r.1958. Jako 4letého ho Dell vzal zpět do Arizony, aby mohl začít trénovat pro calf roping, další rok pro team roping a později steer tripping(rodeová disciplína zvaná též steer roping, kdy jeden soutěžící musí zalasovat starší tele nejprve za rohy a pak za kyčle, seskočit s koně, svázat mu tři nohy a pak naskočit na koně a pohybem vpřed  a uvolnit laso). Blue exceloval ve všem avšak nepřekonatelný byl v trippingu.

Obrazek

V období partnerství Hayes/Haverty působil Blue na jihu od pozdního léta u Della v Arizoně jako soutěžní kůň pro rodea v podzimním a zimním období a jako plemeník na začátku připouštěcí sezóny.  Pak se přesunul do Wyomingu na Hayes ranč, aby stihl připouštěcí sezónu později na jaře a letní rodeové soutěže.

Blue Valentine se stal legendou sám o sobě. V soutěžích barrel race, na které nikdy nebyl trénován, byl 3. s Dellovou dcerou Kathy a vítězil s juniory v calf ropingu.

Když na stáří Dell prodal svůj poloviční podíl na hřebci Hydu Merrittovi (čímž vzniklo partnerství Hayes/Merritt), působil Blue brzy zjara jako plemeník v jižním Wyomingu a na pozdní jarní sezónu se přesunul k Hayesovým na sever. Právě v období kdy vznikl chovatelský program v partnerství Hayes/Merritt se Blue Valentine stal jedním z nejvýznamnějších plemeníků v historii quater horse. 

Obrazek

Blue byl stejně jako jeho otec a děd vyrovnaný kůň a mírný kůň, bez problému chytatelný na pastvině a pod sedlem se choval jako valach i ve stádě klisen. Kathy Havertyová byla jednou svědkem jak její malá 5letá sestra a mladší bratr vlezli k hřebci a jezdili na něm bez uzdy a sedla. Přestože klisny byly hned vedle v ohradě, hřebec se k dětem choval velice mírumilovně. V interview v r.1980 do AQHA časopisu Hyde Merritt podotkl, že: „… koně linie Hancock, zvláště potomci Blue Valentine mají mírnou povahu a neměl jsem případ, že by se pokusili vyhazovat  či jinak jezdce shodit. Jsou to výborní honáčtí koně, navíc velmi rychlí. Jsou dobří kdekoli je využíváte – v aréně nebo při práci i ve skalnatém terénu. Nikdy jsme je nemuseli kovat a nikdy jsme neměli kulhavého koně. Myslím že je to tím, že Blue předává černá kopyta a silnou kostru…“  Bylo známo, že potomci Joe Hancock vynikali silnou kostrou, pevnými kopyty a tvrdou konstitucí.(pozn.)

Leo Hancock Hayes(syn Blue Valentine)

Obrazek

Buck Jackson z Pecka (Texas) kdysi řekl, že pokud někdo soutěží v trippingu a nemá koně linie Hancock, nemá šanci. Bylo to nejspíš proto, že voli tehdy vážili 800-900 liber (až 400kg) a koně s krví Hancock je dokázali zvládat kvůli své velikosti a síle.

Jak Blue Valentine stárnul, stával se poněkud zvláštní jako plemeník a připouštěl jen klisny, které se mu líbily. Z jeho poslední připouštěcí sezóny v r.1981 zůstali jen 3 potomci. Uhynul v r.1980 na prasknutí střeva v důsledku koliky jako 24letý. Ve stejnou dobu 70ti letý Buster Hayes vezl náklad soli. Když vystoupil a chtěl otevřít bránu jeho auto se rozjelo dopředu po svahu. Ve snaze ho zastavit dveře ho srazily na zem a auto se mu překulilo přes nohy. Protože byl doma sám a k doktorovi to bylo 30mil do města, do nemocnice se dostal pozdě. Zemřel na následky trombózy. Nikdo z rodiny na tom nebyl finančně tak dobře, aby převzal ranč. Musel být prodán a výborné stádo chovných klisen bylo rozptýleno.

Obrazek

Blues Beard (syn Blue Valentine)

V r. 1983 se Hydu Merrittovi porouchal motor náklaďáku zrovna na kolejích. Byl sražen a zabit projíždějícím vlakem. S jeho smrtí musela rodina ranče prodat včetně koní linie Hancock, jejichž šlechtěním se zabývala celý život.

Nicméně příběh hřebce Blue Valentine zcela nekončí. Hydeova žena se synem Chipem si podrželi několik klisen a 2 hřebce. Během řady let se jim podařilo obnovit stádo Hancock/Blue Valentine, které dosud nese slavný Merrittův výžeh „padající T“.

Vince Hayes si také podržel několik koní včetně Leo Hancock Hayes, jednoho z posledních synů Blue Valentine. V roce 2002 Vince obdržel od AQHA ocenění za 50 let chovu quarter horse, přičemž hodně let strávil chovem zejména potomků Blue Valentine. V r.2000 hřebce prodal manželům Brookingsovým do Texasu, kde uhynul v 27letech v roce 2007.

Potomci Blue Valentine

Obrazek

V záznamech velkých rančů stěží najdeme soutěžní záznamy klisen. Většina jich je zařazena do chovu aniž byla obsednuta nebo s nimi bylo nějak zvlášť manipulováno. Nicméně o dcerách po Blue Valentine je známa jejich dlouhověkost , tvrdost  a spolehlivost. Spousta z nich má hříbata až do věku 20 let či více.

Např. Blue´s Contessa porodila 22 hříbat během 23 let, z toho skoro polovinu pro Haythorn Land & Cattle Company. Tato fenomenální klisna měla první hříbě v 6ti letech, poslední jako 28letá po Drifts Chip. Dožila se věku minimálně 30let.

Blue´s Call Girl (z Wiggy Bar) měla poslední hříbě ve 25ti letech, Maybelle Blue (z Chino Moore) ve 24letech. Navíc většina klisen neměla nikdy vystlaný box. Rodily hříbata na pastvinách, bránily se predátorům či nepřízni počasí a to je snad klíčem k jejich dlouhověkosti a odolnosti.

Obrazek

Blues Kingfisher(syn Blue Valentine)

Hayes Pronto (1959)– černý valach z Marty Joe, jeden z nejlepších honáckých koní V.Hayese, rychlý s úžasným citem pro dobytek. Přes výhodné finanční nabídky nikdy nebyl prodán a dožil se 31 let.

Salty Roan (1960, roan, z Glassy) – zakoupen B,Sprattem z Wyomingu.  Vícenásobný vítěz calf ropingu, otec hřebečka Mr Roan Hancock a děd Hancocks Blue Boy - klíčový hřebec chovného programu Dr.John´s Broken Bones Cattle Company ve Wyomingu, dodnes je po jeho potomcích velká poptávka.

Blue´s Beard (1973 blue roan hřebec, z Missus Robin) – otec velkých a mohutně osvalených potomků s výbornými předpoklady, plodný do 20let. Uhynul na ranči T.Hancocka po 19 letech v chovu.

Obrazek

Gooseberry (1973 bay roan, z Fox Hastings) – pro Merritta náhrada za hřebce Blue Valentine. Po smrti otce Chip tohoto hřebce podržel pro sebe. Při shánění stáda kdy mu bylo 18let kůň chyběl. Protože se nikdy nenašlo jeho tělo, existuje podezření, že byl ukraden.  Jeho zmizení zůstává záhadou až do dnešních dnů. Nicméně zanechal řadu dobrých synů jako Blue Crusader, Rojo Berry, Valentine Red Rogers a Plenty Try, který působil v chovu Chipa Merritta až do r.2002, než byl prodán.

Obrazek

Plenty Try (syn Goosberry)


Obrazek

Rowdy Blue Man (liniově prochovaný blue roan syn po Blue Valentine) – zůstal v majetku Merritt/Hayes. Hyde Merritt jej využíval jako plemeníka spolu s Goosberry. Nebyl na prodej za žádnou cenu, nicméně nakonec majitelé neodolali nabídce. Chip Merritt, který na koni dříve soutěžil, řekl že to byla největší chyba jakou kdy udělali. Hřebce zakoupil Fred Jones a přesunul jej na Wagon Wheel Ranch v Lometě (Texas). Právě potomci Blue Valentine získali popularitu díky tomuto hřebci, který zplodil 267 hříbat výhradně pastevním chovem. Po úraze ve věku 24 let musel být utracen. Jeho potomci jsou žádaní a v chovu jsou 3 jeho synové.

Obrazek

Ruano Rojo (1974 bay roan hřebec)-velmi charakterní a mírný, otec 190 hříbat, přes úsilí majitele uhynul ve věku 29let.

                         Ruano Rojo

Blue´s Kingfisher (1977 blue roan) – pravý bratr Blue´s Beard, připouštěl omezený počet klisen, vynikající povaha a tvrdá konstituce, působil na ranči Ch.Mahlera v Nebrasce a až do r.2007 se těšil dobrému zdraví.

Leo Hancock Hayes (blue roan)-  jako 3letý si vážně zranil kopyto. Později prodán do Texasu na Brookings Funny B ranč, kde chovají koně s největším podílem krve Blue Valentine v Texasu. Zplodil 400 hříbat, z toho více jak polovinu měl ve věku přes 20 let.

Roan Ambrose

Obrazek

Roan Ambrose (bay roan, nar.1978, po Plenty Coup). 2x prochován na Joe Hancock a ještě ve svých 27 letech měl potomky (r.2004). Působil v Nebrasce u R.Clevelanda, později pronajat manželům Jenningsovým jako plemeník.


Nikdo jiný než Jim Leachman z Montany nemůže ocenit ve větším měřítku hodnotu potomků Blue Valentine. Jim strávil 30let chovem dobytka a budováním stáda. Před restrukturalizací patřil mezi největší rančery se 115tis akry a 14 hřebci. Přestože Jim nehledal vysloveně koně této linie, ale koně, kteří by mu vyhovovali pro práci, polovina z nich byli potomci Blue Valentine. Zmiňuje se tom, že se perfektně hodí na velké severní pláně Montany, jsou to silní, statní koně s kvalitními kopyty a dobrou povahou, na něž lze posadit i dítě, kteří nepotřebují stáje a deky a nikdy je nemusel léčit z důvodu nemoci.

Oficiální záznamy AQHA uvádějí 210 registrovaných potomků Blue Valentine, z nichž řada má tituly Race(dostihový) ROM a Performance ROM. Blue stejně jako otec Red Man a děd Joe Hancock přenášel na své potomky rychlost, kvalitní kostru, výborný charakter, dlouhověkost a cit pro dobytek. Soutěžní výsledky dosahoval v rámci soutěží rodea nebo rančů, takže většinou oficiální záznamy chybějí. Jako většina chovatelů linie Hancock jsou i chovatelé koní linie Blue Valentine této krvi věrní a pokud kdy někdo vlastnil jednoho z nich, měl pocit, že ten jejich byl jedním z nejlepších. Více jak čtvrt století po jeho smrti se v USA stává tato linie stále více populární a více rozšířená. Blue Valentine si právem zasloužil své místo v historii budování velkých rančů a mezi soutěžními a pracovními plemeníky 20 století.

Pozn. další info (1 a 2 část) v angličtině o potomcích Joe Hancock (zakladateli vlastní krevní linie)

Obrazek

Mucha Hancock (po Rowdy Blue Man)

Obrazek

Free Ambrose (po Roan Ambrose)

Obrazek

Wyo Blue Bonnet (po Leo Hancock Hayes)

Obrazek

Romeo Blue (po Plenty Try)

Mr Blue Tom Hancock (syn Blue´s Kinngfisher po Blue Valentine)

Obrazek